Při vyslovení slova nemovitost se většině z nás vybaví domy, pozemky, budovy. Ano, toto vše jsou nemovitosti. Jinak také označované názvem nemovité věci. Název nemovité věci užívá především český právní řád. S tímto názvem se rovněž můžeme setkat i na Katastrálním úřadě.

Nemovitou věcí nebo-li nemovitostí se rozumí věc v právním smyslu. Podstata vychází z latinského slova immobilium. Jedná se o věc, která se nedá přemístit. Často se také nazývá realita, a z tohoto slova proto pochází i název realitní kancelář.

V dnešní době se nejlépe vyplatí investovat finance právě do nemovitostí. Jsou totiž schopné si cenu udržet, nebo jejich cena neustále stoupá. Proto se investice považuje za zodpovědnou. Pokud už nějakou nemovitost vlastníte či si ji teprve chcete pořídit, je žádoucí znát základní pojmy a věci okolo nemovitostí.

Právní úpravu nemovitostí nalezneme v občanském zákoníku. Český občanský zákoník z roku 1964 definoval nemovitost v paragrafu 119. Podle občanského zákoníku se za nemovitost považuje pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem. Ostatní věci jsou poté považovány za movité. Od 1. ledna 2014 ovšem vešel v platnost Nový občanský zákoník, který upravil i pojem nemovitost.

Po velice dlouhé době se tak do české právní úpravy občanského zákoníku vrátila zásada, která velmi výrazně zasáhla do nemovitých vztahů. Dle nového občanského zákoníku se tak do České republiky vrací zásada „supercifies solo cedit“. Tato nám říká, že stavba je součástí pozemku. Znamená to, že stavba, která je trvale zřízená na pozemku, je jeho součástí. V duchu a významu této zásady není možné, aby vlastník pozemku byl odlišný od vlastníka stavby.

Nový občanský zákoník tak navrací zpět mnohé zásady. Tyto jsou všeobecně respektovány v řadě zemí Evropské unie. Česká republika opustila zásadu „supercifies solo credit“ během totalitního režimu. Od 1. ledna 2014 se tato zásada ovšem navrací zpět.

Během padesátých let 20. století bylo do českého právního řádu zavedeno nové ustanovení. Toto ustanovení se týkalo stavby. Od padesátých let říkalo toto ustanovení, že stavba není součástí pozemku. Ustanovení tak umožňovalo, že vlastník stavby mohl být odlišný od vlastníka pozemku. Až do roku 2014 se muselo postupovat podle této zásady.

V České republice je povinností nemovitosti evidovat. Evidenci nemovitostí vede Katastrální úřad. Jeho provoz zajišťuje Český úřad zeměměřičský a katastrální. V katastru nemovitosti můžeme zjistit historii vlastnictví nemovitostí včetně dostupné dokumentace. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem.

Do katastru nemovitostí můžeme nahlížet všichni. Údaje zapsané v katastru nemovitostí jsou vždy považované za správné. Veškeré změny právních vztahů k nemovitým věcem je nutné vždy předložit na příslušném katastrálním úřadě, který provedl řízení o změně.