Kvalita vzduchu v pasivních domech

Autor obrázku: Jeremy Levine

Když jsme domek kvalitně utěsnili, tak si můžeme být jistí, že se k nám dostane vzduch, ale nikoliv nechtěně, ale systémem řízeného větrání, rekuperací.

Čerstvý vzduch se automaticky nasaje zvenku a přivádí se do místností. Ještě přitom přejde přes filtr, jenž ho zbaví nečistot, a navíc se před tím, než vstoupí do místnosti, dohřeje na pokojovou teplotu. Ten použitý vzduch, který již z místnosti odchází, se nemísí s tím přívodním, ale díky tepelnému výměníku mi dá značnou část svého tepla, a tak je jejich účinnost až 95 procent. Dohřívání, ať to teplovodní či elektrické je těch zbylých 5 procent. A to je obrovská tepelná úspora.

Pokud je cirkulační systém teplovzdušného vytápění, je přidaný další větrací okruh, jenž zajistí cirkulaci, filtraci i dohřev vnitřního vzduchu. V domě je tak stále čerstvý vzduch, který je zbavený pylu, prachu a jiných nečistot. To je dobrá zpráva zejména pro alergiky. Filtry stačí pouze vytáhnout a vyměnit jako je to například u vysavače. Celý tento systém můžeme regulovat, lze jej nastavit tak, aby vyhovoval našim požadavkům.

V klasickém domě se má větrat každou hodinu, a to alespoň deset minut. Ale co uděláte po sprše, kterou jste si dali ráno? Nenecháte celý den otevřené okno, ale vlhkost je stále vevnitř, a tím se dostane do konstrukcí. Když necháme dlouho zavřené okno do ložnice, může se obsah oxidu uhličitého zvýšit i na trojnásobek přípustných hodnot. A tak spí shodně lidí při otevřeném okně, což je hlavně v zimním období dost nepohodlné.

V pasivním domě není průvan ani tepelné výkyvy, protože nejsou studená okna a horké radiátory. Vzduch proudí v řádu několika centimetrů za vteřinu způsobené kvalitním větráním, a to je pod hranicí, kterou vnímáme.