Rodina v malém bytě

Kolik rodin v dnešní době žije v bytě s ideální dispozicí, čili minimálně třípokojovém bytě, aby měl každý člen své soukromí? Vsadím se, že dobré polovině lidí nezbývá nic jiného, než se spokojit s daleko menším prostorem, a tudíž musí řešit, jak vše co nejlépe uspořádat. Důležité je, aby si každý našel své místo, a zároveň aby byl každý metr čtverečný prakticky využit a nebyl zbytečně zastavěn nepotřebným nábytkem.

Autor obrázku: OakleyOriginals

Obývací pokoj často musí zastoupit funkci jídelny, herny pro děti a večer ložnice dospělých. Proto by měla být největší místnost bytu rozdělena na různé zóny – jídelní, hrací a klidovou, případně i pracovní.

Jídelní stůl by se měl nacházet co nejblíže kuchyňskému koutu, aby se jídlo nemuselo přenášet přes celou místnost, pokus rodina zrovna nejí, je možné tento prostor vyžít jako pracovní, je možné si vypomoci menším, třeba sklopným čí výsuvným stolkem pro umístění počítače.

Nejčastějším řešením prostoru pro spaní je rozkládací pohovka či patrové lůžko v případě místností s vyšším stropem. U rozkládací pohovky je velkou nevýhodou fakt, že se musí neustále skládat a zase rozkládat, uklízet a přenášet lůžkoviny, protože pohled na místnost s celodenně rozestlanými peřinami není zrovna estetickým zážitkem. Výborným a ne tak často využívaným řešením jsou výklopné postele upevněné ke zdi, které přes den vypadají jako skříň a při jejich složení v nich mohou zůstávat deky i polštáře, které se upevňují pomocí speciálních popruhů.

Pokud s námi v bytě žijí i malé děti, jsou rozházené hračky po zemi dennodenním problémem. Je třeba zajistit si dostatek úložných prostor – krabic, košů, třeba i těch závěsných, a pojízdných plastových kontejnerů, které jsou praktické, hodně se do nich vejde a zaberou přitom poměrně malou plochu, mnohdy bývají stohovatelné, což je varianta ještě výhodnější. V neposlední řadě bývají i pěkným estetickým doplňkem interiéru, který mohou barevně doladit. Děti je dobré vést k pořádku již odmalička a naučit je, že pokud si s hračkou již nehrají, je třeba ji zase uklidit na své místo a teprve potom si vyndat novou.

Autor obrázku: Sh4rp_i

Na malém prostoru je také důležité využití všech zdánlivě skrytých ploch, jako jsou místa pod pohovkou, postelí, pod konferenčním stolkem či na skříních, kam je možné umístit různé papírové či plastové krabice, ve kterých jsou jednotlivé předměty přehledně uspořádány a nepráší se na ně. Také si krabice pro větší přehlednost můžeme popsat, abychom si zkrátili dobu při hledání konkrétních věcí.

V neposlední řadě hraje velkou roli i optické zvětšení prostoru, barva podlahy by měla být jednotná a pokud možno světlejší, není dobré plochu tříštit např. několika různě barevnými koberci, byť se nám v obchodě líbily sebevíc. Taktéž vymalování stěn příliš tmavými barvami, či velkým množstvím různých barev či vzorů prostor zdánlivě zmenšuje.

Vhodně zvolený nábytek by měl být barevně sladěný a ne příliš robustní. Je důležité vybrat odlehčené a vzdušně působící kusy. Pokud ale trváte na starožitném stole či křesle po babičce, je možné si jeden takovýto exemplář dovolit a vyhradit mu čestné místo, zbytek zařízení by měl však respektovat možnosti bytu.

Ani na malém prostoru není třeba rezignovat na doplňky jako jsou lampy, obrazy, polštářky či vázy, ovšem i tady platí, že méně je někdy více. I sebevětší byt zaplněný kýčovitými suvenýry ze všech vašich cest na mnoha drobných poličkách ztrácí své kouzlo.