By: tomas t.

Pokud jste se zhlédli v dřevostavbách, nemůže být použité jenom dřevo bez izolace. Stěna by měla být tlustá asi 1,2 metru a byla by dost drahá. A tak se v pasivních domek dřevo dává jako konstrukční prvek v takovém množství, které je potřebné pro statickou únosnost. Nosné prvky se nacházejí uvnitř stěny, tak je zde menší tloušťka než je tomu u masivních domů. Také jsou dřevostavby rychleji postavené, méně náročně a také levnější.

Díky lehkosti konstrukce se může postavit nad terénem, a tak nemusíme připravit hydroizolaci, zmenšuje se počet tepelných mostů tehdy, kdy dojde k napojení na základy. Nejsou ani staticky tak nákladné, můžeme dát jenom základovou patku. A když instalujeme dřevo, zatížíme tím méně životní prostředí, a když je místní, je ještě levnější. I když se chceme takového domku zbavit, tak jej zbouráme po době jejího dožití velmi jednoduše. Používají se na něj prefabrikované panelové systémy či systémy, které se staví na stavbě samotné. V případě panelových systémů je jasná výhoda rychlosti a také nižší ceny. Když se panely dovezou, tak samotné postavení trvá několik dnů. Panelové systémy můžeme dodělat o další souvrství – a to je tenkovrstvá omítka ETICS, vnitřní instalační rovina či vnější obklad.

Dřevostavby vycházejí ze systému, který je tradiční v USA, je označen 2 x 4, tedy two-by-four, což zajišťuje variabilitu prvků a rychlost stavby. Svislé prvky jsou masivní fošny, kombinované-nosníky či příhradové vazníky. Tím se tvoří rošt, kam je dána izolace, z venkovní strany je zaklopená OSB či dřevovláknitými deskami. L-nosníky mají proti masivním roštům menší potřebu dřeva, méně teplených mostů a tloušťku až do 400 milimetru. Na konec se dávají omítky či odvětrávaná fasáda.

Obklad je často ze severského modřínu, a zde nemusí být žádná povrchová úprava. Izolaci mohou tvořit i přírodní alternativa, ale lepší jsou materiály s menším difúzním odporem, aby se vlhkost mohla odpařit. Jinak by se páry srážely v konstrukci a potom by docházelo k vadám.