By: Tõnu Mauring

Není to jenom v tom, že pasivní domky mají silnější izolaci, kvalitní trojskla, a rekuperace. Na tvorbě pasivního standardu se podílí velká škála faktorů. Mezi ně patří volba pozemku, osazení a orientace domu na pozemku s ohledem na sluneční svit.

Také ale stíněním stromy a okolní zástavbou či terénem, vystavenost domu proti větru, velikost domu, tvar a členitost budovy, uspořádání interiéru s ohledem na vytápěný i nevytápěný prostor objektu, orientace vzhledem ke světovým stranám, tepelné mosty a vazby, velikost oken na jednotlivých světových stranách, způsob, jakým se větrá. Pozor je potřeba dát i na kvantitu tepelných zisků zevnitř, kvalitu, velikost a regulaci topení, přirozené chlazení, působ, jakým se budova užívá a efektivnost ohřívání teplé vody i energetickou účinnost elektrických spotřebičů.

Tyto faktory se mohou projevovat v různé míře a často můžeme my sami některé z nich velmi ovlivnit při výpočtech a optimalizaci řešení. Při všem by měly být zohledněny.

Jaký by měl být správný pozemek?

Samozřejmě je důležitá jeho dostupnost, vzdálenost od práce, obchodu, školy, úřady, k MHD. Jeho orientace a umístění na pozemku je velmi důležité, protože ovlivní výsledek energetické náročnosti objektů. Svou hlavní fasádou by měl být otočen od jihovýchodu po jihozápad a neměl by být zastíněn okolím, zelení, budovami.

Když nejde ideální podmínky splnit, pak je nutno pomocí výpočtů a simulací návrh přizpůsobit. Proto je možné takový typ objektu postavit i někde, kde sluníčko moc nesvítí, jako například ve stinném údolíčku. V takovém případě by ale velké prosklené plochy mohly způsobit víc ztráty tepla než jeho získání, a tak by mohly ohrozit dosažení pasivního standardu.

Když máme vyloženě jižní orientaci, není to taky dobré, protože bychom mohli tímto způsobem docílit přehřívání domu, a to je taky zle. Hlavně když máte dům s velkými skly, jako jsou administrativní budovy, proto volíme efektivní stínění.