Vlastní byt nejspíš nebude, nabídkami pronájmu nemovitostí Praha ale snad už nezklame

Vlastní byt v Praze byl mimo naše možnosti. Ale nabídkami na pronájem nemovitosti Praha snad nezklame.  Museli jsme si opravdu přiznat, že sice máme peníze, ale ne zas tolik, abychom si vlastní bydlení v Praze mohli dovolit. No, a byty v lokalitách za Prahou nás, řečeno slovy mé přítelkyně, moc (spíš vůbec) neoslovily. 

S pronájmem nemovitosti jsme se nechtěli smířit

Přítelkyni se do pronájmu, byť většího bytu, nechtělo. Mně ostatně taky ne. Byli bychom de facto ve stejné situaci jako v původním bytě. Opět v nejistotě, bez možnosti pracovat „na vlastním“ a cokoliv tak rekonstruovat, zvelebovat. Jen blázen by investoval do bytu, který není jeho. Chtěli jsme změnu stůj, co stůj. 

Vzhledem k situaci na trhu s nemovitostmi jsme ale opravdu nemohli nic sehnat. Nezbylo nám tedy, než s investicí našich peněz počkat a hledat si další pronájem. Protože tomu původnímu pomalu ale jistě končila smlouva. Byli jsme v situaci, ve které jsme se ani za mák nechtěli ocitnout, ale jinak se to řešit bohužel nedalo. 

Rozhodli jsme se, že v polovině týdne svoláme rodinnou radu

Neustále chodily smsky s dotazy, kdy a kde už konečně budeme bydlet. Rozhodli jsme se tomu učinit přítrž a všechny jsme pozvali na rodinné posezení. Situací na trhu s nemovitostmi byli stejně překvapení jako my. Většinu mrzelo, že ani naše další stěhování nebude definitivní. Tchýně je osoba, co na srdci, to na jazyku, takže jak jsme čekali, protestovala ze všech nejrazantněji. Přítelkyně se, po vzoru naší domácí hry, snažila argumentovat tímhle článkem, že v Praze vyjde pronájem bytu na stejnou částku jako platba potenciální hypotéky. Co na tom, že my jsme si žádnou brát neplánovali, jako snaha o argument a jakousi útěchu dobrý, ale bez úspěchu. 

Tchýně celkem hezky shrnula všechny naše názory, díky kterým jsme do pronájmu původně jít nechtěli. Čeká nás nejistota, domlouvání s majitelem bytu a pak tady ještě jedno stěhování. Minimálně. „To se fakt jako chcete teď harcovat tam a pak zase jinam?“ Samozřejmě, že jsme nechtěli, jinou možnost jsme ale neviděli. 

Tchýně se však nechtěla tak snadno vzdát. Coby bývalá obchodní zástupkyně nejmenované firmy poznala za svou kariéru hodně lidí. A jak podotkla, někteří z nich by nám možná mohli pomoct. Vůbec jsem nechápal, jak by nám zrovna oni mohli pomoct, protože cenu nemovitostí v Praze asi jen tak nikdo nesníží, ale nechal jsem ji při tom. Třeba se zrovna stane zázrak, říkal jsem si. I když v našem případě by to byla asi sakra velká náhoda. 

S pronájmem jsme se nakonec smířit nemuseli 

Uplynul další týden. Smíření s tím, že nás opět čeká pronájem, jsme se alespoň snažili vyvarovat toho, že bychom někomu skočili na lep a podle tohohle článku se patřičně instruovali. Zrovna jsme seděli u počítače a probírali se aktuálními inzeráty pronájmu na Eurobydlení, když zazvonil telefon. Na druhém konci byla tchýně a její nadšení se nedalo přeslechnout. 

Neuvěřitelné se stalo skutečností. Její kamarádka vlastní námi požadovaný byt v Praze, ale v klidné lokalitě, blízko Vyšehradu. Obyčejně bychom za ten byt dali asi majlant, ale onu kamarádku bohužel postihla tíživá rodinná situace. Potřebuje urychleně peníze a hned nato se stěhuje za rodinou do zahraničí. 

Nechce a ani nemůže čekat. Proto byt nabízí (patrně i ze známosti) za cenu, na kterou se zmůžeme. Slovo dalo slovo, a tak jsme si hned na druhý den domluvili prohlídku bytu. Přiznám, že nebylo o čem diskutovat. Byt krásný, po částečné rekonstrukci. Líbil se i přítelkyni, která byla hlavně ráda, že nás nakonec nečeká jen další provizorium. Plácli jsme si a teď si tu spokojeně žijeme. Nevzdávejte to, ať děláte cokoliv – i zázraky se totiž dějí. 

Našli jsme své bydlení přes známé, nebo se na vás usmálo štěstí při procházení inzerátů?